Návštěvnost
Obejmout
Obejmout
Mé verše obejmout Tě nemohou
ač prsty o papír dřu téměř každý den
a klečím u řeky smáčená a často opomíjená.
Mé verše bezruké,
v té řece utopím
a přijdu za Tebou.
Pak třeba pochopíš,
jak trapnou dřinou slohovou
mé vyznání zní.
Sotva už vzpomenu na tu řeku
když Tvé víno upíjím
a obejmout Tě smím.
V tu chvíli šťastná
i z nešťastných chvil.
Neodcházej! Stůj!
Buď mi vším!
Obejmi mne!!!
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskNádherná báseň plná lásky - TÉ lásky pravé :)
Absolutně souzním, neb takovou lásku k jedné slečně prožívám, milá Barči :)
Měj se přenádherně s citem nejkrásnějším :)
17.10.2023 13:09:51 | Ondra
Obejmu...
Obejmeš???
Taky nepohrdnu...
Moc hezky jsi napsala... oslovilas...
17.10.2023 13:06:17 | cappuccinogirl
Obejmout je to nejmenší co člověk může a hlavně to vůbec nic nestojí :) Obejmu Tě alespoň virtuálně :) Jinak moc děkuji .)
17.10.2023 13:34:51 | Barčík
Tvé verše bezruké
jsou krasné až líbezné,
zní jako pohlazení,
což je trošku podezřelý:)
Moc pěkná, Barči.
17.10.2023 12:39:19 | Žluťák