...
Do trávy ulehám, i když tak studí
a na zemi padají zlaté talíře
a jen tak přemýšlím kdo mě tu vzbudí,
když obdiv svůj skládám k nohám mistra malíře...
Zlatem a krví strom je tu pokrytý,
jako by smál se tu ve slunci a přitom krvácel ,
hromadou bolesti má kořeny přikryty
to jak jsem se pod ním tolikrát převracel...
Spolu jsme líhali a hleděli v listoví,
však minuli s podzimem ty voňavé chvíle,
snad jednou Ti barvami ten příběh vypoví,
že chybí mi na duši Tvé doteky milé...
Děkuji za komentáře
18.10.2023 16:27:10 | chalcedon
Hezké
18.10.2023 15:22:46 | MatyhoZmaty
Pěkné, líbí se mi
18.10.2023 14:47:55 | Bufik