Když políbím
Tvou krásnou dlaň
Nezapřu
Že vzrušením až zčervenám
Jasně cítím
Duši jako součást těla
Neumím si představit
Kdybych někdy umřít měla
Že by jiná žena s mojí duší
Líbala tě třeba líp
Tohle říct bych ti chtěla
Nebudu se s tebou přít
Když přesvědčen jsi
Že duše budou
Po smrti naší
V jiných schránách
Dále žít
I když
Kdoví
Necháme se překvapit, trochu tomu začínám věřit, náš pejsek se totiž chová jako člověk kdoví jestli v něm není nějaký zesnulý příbuzný. Třeba táta, kdo ví...
12.11.2023 18:16:59 | Marťas9
Děkuju ti za zastavení a ano...kdoví... pusu pejskovi :)
12.11.2023 18:36:38 | Anfádis
Kdo ví ... Moc hezké :)
12.11.2023 09:24:12 | MatyhoZmaty
Děkuju Ti, Maty :)
12.11.2023 09:25:07 | Anfádis
Krásně-s něžnou láskou napsáno, milá Vlaďko :)*
Reinkarnace - mmm - kdo ví...:)
Měj se kouzelně :)*
11.11.2023 23:29:02 | Ondra
Děkuju Ti, Ondrášku, moc. Krásnou dobrou noc :)*
12.11.2023 01:48:04 | Anfádis
...kdo ví... :)...
11.11.2023 20:07:09 | ukrytá v máku
:))
Přesně...díky, milá maková schovanko :)
11.11.2023 22:06:01 | Anfádis
Výborná pozdravujem
11.11.2023 19:34:56 | IronDodo
Moc Ti děkuji, Irone, také zdravím srdečně:)
11.11.2023 19:37:29 | Anfádis
Wow, Anfi, tahle je skvěle skvělá... o duši...tož i oduševnělá :-)
A přitom je zas tak krásně cejtit životem a člověčinou...
krásnej večer tobě :-)*
11.11.2023 19:10:01 | cappuccinogirl
Cappu, a Ty mi dáváš skvěle skvélé komentáře, ze kterých jsem vždy paf...
Moc velký dík :)*
11.11.2023 19:19:36 | Anfádis