Poznali jsme se jen tahem pera,
se shluků písmen vzkypěl cit,
já lásko nikdy nemyslela,
že se dá v slovech utopit.
Po nocích škrtám v dopisech řádky,
které by mohly vykřičet
vyznání štvoucí do oprátky,
radši se zdržím vroucných vět.
Štěstí, že nejsem peříčko páva
padající v lesku do klína,
studánka v hloubce naléhavá,
- vykřičník příliš roztíná.
Tak píšu tečky, jednu, dvě, třetí,
kapičky krve z bosých pat,
poštovní holub nevyletí,
dokud tě budu milovat.
Holubník hlásí, zavřeno amen
a můžeš dole hlínu rýt
chtěla jsi chlapce, odcházíš s pánem
Je těžké v lesku..opustit
11.11.2023 22:02:05 | poeta
Opustit něco, co vůbec není,
nemůže ani nechce být,
stojí pár veršů a trochu klení,
lekne se v bouřce každý cit.
11.11.2023 22:10:33 | Lesní žínka
v bouřce? to znám
tam vládne chvění
a kapky buší podél skel
obloha šedá krmí osamění
a blesk je loučí ... kdybys chtěl
11.11.2023 22:22:42 | poeta