ze zlatých šupin zbyl jen stín
ani dnes tě nechytím
jsem pirát
ale kde jsi ty poklade
lovit mám jitro
jitro je bez názvu celé v nenáladě
po noci zůstaly je odlesky ryby
mám snad já šaty její si obléci
když ani včera nešly svléci že zadrcly se sliby
a láska při dotecích vysmekla se
mám snad já bez názvu plout v její kráse?
… a řekla jsi jen kdybys !
u ploutvonožky nesahal
zůstal na nich izolant
nylonová vlákna
a v srdci návnada
k níž ses nedostal že němá nástraha
ale já když prsty chladnými jel výše
začala jsi vzdychat
a pak
že ryby musejí se chovat tiše
… a tak si šupinové šaty navlékám
aspoň cítím jaké to je slunce
a odplouvám