Jsme blázni, co se milují
i o nádobí se rozdělí
a neřeší mnohočetné významy.
Mlčení je zázrak náš.
To chvění z našich komnat.
Láska je démant
a šplhá v rukách věčných.
A místo slov přečkáme mrholení
i tíživé jeden na druhého čekání.
V roli tisíců díků vděčnosti
jsme jedním tělem něžností.
Už píšu pro Tebe další báseň.
Je jiná.
Posela jsem do ní vášeň.
Možná to dívání na hvězdy
a soužení mi dalo vyplněné přání.
Pláču.
V Tvé náruči se vše rozjasní.
Hlazené my.
Pravé políbení.
Moc se mi líbí, mkinko! Moc! Nestíhám u všech Tvých zanechat stopu, ale vždy si u Tebe poberu srdečnosti a upřímnosti. Je to tak očistné :) děkuji Ti, dráha :) věřím Ti každičké slůvko bezezbytku
25.11.2023 22:45:50 | narra peregrini
Je nádherná.
25.11.2023 11:51:38 | cappuccinogirl
Chtěla jsem napsat něco pozitivního, když to počasí je takové složité.
25.11.2023 11:52:44 | mkinka
A povedlo se ti...:-)
Je to plný lásky, vřelý...a to hlazené my, to je tak hezounký... moc ráda jsem se touhle báseňkou nechala pohladit.
25.11.2023 11:57:42 | cappuccinogirl