Nástupiště

Anotace: Malování síly 2022

Přebarvím nástupiště.
Proč ne?
Růžová.
Chcete?
Ach, můj světe.

Ve snu každá barva nachází se
a tahy štětce pojí nekonečno.
Víš, že jsem Tě nikdy nepřestal mít ráda.


Srdce, proudy vášně.
Nehráli jsme si na nic.
Oba brali jsme to vážně.

Úsměv bezbřehý,
co oprašuje starší básně.
Nejsme v počátku,
to oba víme přesně.
Nitro kreslí mile.

Tak jak jsme tady je neopakovatelné.
Písní nezaměnitelné.
Jak ptáček zpívá
i tak hladím Tebe,
aby jsi nebyl osiřelé kotě.

Slzy dojetí v pulzu dní.
Čekáme i si odpouštíme
a ten horizont se nezmění.

Nejsem dokonalá,
ale Ty zvedneš
a mezi ústy laskáš med.
Opatruj se
slyším z dálky
a praská každá šeď.

I občas prásknu slovem
a pak mě to zabolí,
že ústa nechtěly.
Promiň mé nešvary.

V hlavě mám zeleno,
ale Tobě to nevadí.
Každá barva má piruetu
a krásně se zavádí.

Nemáme občas odstíny
a život se táhne
i hledíme na piliny,
ale máme se
i stéblo osudu
bere ruku i hladí,
spolu jsme krásní
i pořád mladí.
Nevěříš?

Už svítá.
Adie smutky.
I v rozednění jsem Tvá.

Dá se přepsat minulost?
V básni je možné vše.
Řekl Tvůj smích.

Může se?
I umírat pro lásku i žít?
Ba v nejistotě mít krásný štít?
Je tam i v nejčernější tmě
drahocenný Jih?


No řekni...
A pomiluj mě již.
Jak chutnám, už dávno víš.


16.06.2022