Poprvé

Anotace: není třeba

V tvých očích leželo slunce
odraz plamene svíčky,
která shořela v tmách,
jako tvoje ruce
už jsou pryč
i vůně opojná....

v myšlenkách se znovu
dotýkám tě ve vlasech
kopíruji křivku nosu
a šeptám, cos nezaslech.

Jak jen ti vyjádřit,
co všechno jsem
chtěla říct,
skutečnost a sen
jen promluvit.

Naše duše však
potkaly se v čase
i předtím nastokrát
a potkají se zase.

Kousek mého srdce
navždy už zůstane
po včerejší noci
tvým - i beze mne.