chybí nám doteky

zanecháváme stopy
ale málokdy jejich jména

říkáme deště
místo vcítit se srdcem
a stručně
prší

víš elementy deště znají cestu mraků

ale my do mraků jdem
a říkáme si že bude hezky

když prší zmoknem

a o kapkách sušíme se

ale co když jsme také kapkami
co když jsou rozličné
rozmanité
že nestačí jenom říct že prší

můžeš se dotknout pestrých okamžiků
nenápadných radostí
tak prosím neuvadej mi tak ledově
v plaméncích polibků
tak sama
básnířko
má tajná lásko

máš rosy na zápěstí
a v nich poddajně svou esenci

jen se přitul pod deštníkem
pro synchronní krok
a okolo zazní
lijavcovo kluzké zrcadlení