Medúza

Mě nepřinutíš dunět ti na hrudi
vylévat chapadla láskyplně do jícnu
Prostřelím vlastní ruce
obtočím nohy těžkým provazem
Nic za tebou nepůjde
nic
ani můj křik
podseknu mu hrdlo dřív
než dojde k tobě
Pošlu jen oči
budou po tobě skákat
zalézat otvory do snění
tak tiše
až se nám bude stýskat

Autor Ophelia81, 09.02.2024

Přečteno 244x

Tipy 22

Poslední tipující: IronDodo, RadekČ, enigman, Acortai, Kan, Frr, o3_gambit, jort1, Ondra, Psavec, ...

Komentáře (9)

Komentujících (5)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

10.02.2024 00:52:16 enigman

mají oči přísavky?...

10.02.2024 11:45:24 Ophelia81

Kdo ví, kam až evolucí dojdeme...

09.02.2024 15:49:12 Frr

no těbůh!***

09.02.2024 16:02:18 Ophelia81

A někdy ani těbůh nepomůže... *

09.02.2024 12:31:38 cappuccinogirl

Tvá báseňka je 12:2! Na dvanácti řádcích tolik mocného vzdoru, však pouhé dva stačí na to, aby ten vhzdor totálně přemohly!!! V nich ticho otevírá zase cestu srdci...
Nádhera. Děkuji Ophel, za tvou dnešní:-)*

09.02.2024 16:02:04 Ophelia81

Ano, Cappu, je to tak a mělo by v závěru být. Potěšilo mě, žes tak přečetla :-)*

09.02.2024 12:22:52 mkinka

Obrazy vesmíru a přesně mířená slova.

09.02.2024 16:01:31 Ophelia81

Děkuji Ti za výstižná slova... *

09.02.2024 16:09:44 mkinka

Rádo se stalo.

Medúza

Medúza

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Online (8+2)