Domestikace

Domestikace

Zasáhla mělká, táhlá melodie. Přímo tam
a taky dole, kde paty ještě smrdí láskou
Žbluňklo to, když jsi zakousl, zakousl do kůže
ochutnal zvířátka ze žluči, něžné voodoo
pícháš jen po vzájemném souhlasu
Panenky ve spaní utopené
myslíš, že je roztomilé, trhat jim chlupy
do naha a vidět tresť. Voňavá peříčka
zalezlá do krku zajídáš houskou
akorát vylezla, teplá a křupavá
Mluvíš, až zajíkáš. Jako by spravit ženskou
bylo dobrodružství od Arthura Ransoma
Živíš mě ze vzduchu, zaplňuješ ho slovem
až mě zatlačíš do rohu. Škrtíš ze mě obraz
osekáváš přebytečné věci i s kusem něčeho
co už nebudu. Tak mě máš pěknou, viď -
Tvářičky akorát do rytmu, a čekat, holka
než barvy oschnou. Tak jsem tě chtěl
zabít do člověka jako stvořitel
bušit do tebe, bušit a změkčovat
zahodit do jámy, mělké pohodlné díry
A budeš tam bydlet, zpívat mé děti
kouřit mé básně, růžové stonky narvané
do ticha chřtánu
Abys věděla, jak vypadá láska
Autor Ophelia81, 17.02.2024
Přečteno 96x
Tipy 26
Poslední tipující: Jan Kacíř, Iva Husárková, IronDodo, Marten, Jiří I.Zahradník, J's .., Rafinka, jort1, RadekČ, o3_gambit, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Když mi bylo asi dvanáct, hltal jsem knížky od Arthura Ransoma. Skvělé dobrodružství jsou tvoje skvělé verše, Oph.

17.02.2024 22:55:19 | Jiří I.Zahradník

Děkuji moc, Jirko!
P.S. Ransoma jsem četla i já, ten pocit dobrodružství, objevitelství i ve věcech obyčejných si pamatuji dodnes:)

18.02.2024 09:01:54 | Ophelia81

a nakonec ještě polštář zabořený do tváře

17.02.2024 13:55:17 | jort1

asi z něj bude to peří...

17.02.2024 18:05:58 | Ophelia81

Amazonka ve mně dnes bolestně řve, Ophel!!!

17.02.2024 13:11:33 | cappuccinogirl

A to tak to má být, někdy je potřeba :) Děkuji, Cappu...

17.02.2024 18:05:27 | Ophelia81

Hodně metafor a bohaté na emoce.

17.02.2024 09:54:34 | mkinka

Děkuji, jsem ráda, že zaujalo...

17.02.2024 18:04:57 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí