Srdce

Už jako malá
jsem ráda malovala srdce.
Bylo rudé a malovalo se dobře.

Pak psala slovíčka
všude po papírech
a bloudila po dalekých vesmírech.

Záhy hledala synonyma,
jaká má láska čarovná.
Přála si žít
jako velká princezna.

Jedna báseň zrodila se z něhy,
bylo to poupě
i navždy hrnek vody.

Hladila líce
v kolovrátku
štítků papírů
i promáčených sešitů.

Paní spisovatelko.
Je libo próza
či amulet poezie?

Ach, stará lásko,
nerezavíš na papíře.

Však víš.
Je tam vždy srdce.
Milovaný chlapče.
Staré archy mluví
pronikavě i v sadě.
Slovo je láska,
co proudí mile v řece.

09.03.2022