Pátý dopis lásce

Střechy jsou bílé
a klokotám se zimou.
Já vím,
že i Ty zimu nemáš rád.
Nebo se smím více ptát?

Počítám dny,
kdy jsme se nespatřili.
Záludné schovávání
jeden před druhým.

Bolestný nářek
dnů bez milování
a dechů bez
probuzení vedle sebe.

Jsem pořád žena,
ale v citu rozložená.
Já nevím.

Rozdělil nás čas?
Iluze nebe nevyslovená přání?

Ticho po pěšině
a příroda vysílá
jarní signály.
Tělo jen cítí
se být bez vlády.

Napiš, že jsi v pořádku.
Ty kluku z obálky překvapení.
Ať netrápím se,
že o Tobě slyšet není.

Pak pod peřinou
dáme kaleidoskop překvapení.
Žádné ruiny padlých vztahů.

Řekněme si to bez odbočení.
I bez breků na útlé stěny.

Potřebujeme se.

Ach, drahý.