Šestý dopis lásce

Koukám se
ránem jako leklá ryba.
Mobil u postele,
jako ukolébavku
sním svou pohádku.

Zítra zazvoníš.
Nebo večer.

Já nevím.
Počítám pražské místa setkání,
kde holub nesl Ti psaní.
To není umělé.
Ten malý ptáček umí.


Chybíš mi.
V barvách Tvých obrazů,
vláken porozumění.

Jsme vůbec ještě my?

Záložku v knize
otáčím o x stran.

Třeba někdy na dveře
zaklepeš Ty sám.

Budeš přes známou noc touhy
na věky snů v náznacích opětován.

Jsi múzou, flétnou.
Lyrou i světlem večerních lamp.

Naplň studánku v džbánku lásky.

Milujme se jako z pohádky.

A každý den náš bude krásný.

Ach, nejněžnější anděli.