Byl jsi můj stroj na bolest
Když ses nedíval, vzala jsem Tvou ruku
a trhala si žebra, abych mohla dýchat
Tvými zuby vyrývala jsem slova
do nejtenčích vrstev kůže
abych je slyšela
ten tlukot krve v uších, jícnu
Choulím se v Tvé něze
jako v cukrových pantoflích
Jenže umím jen hořknout ve dlaních
Co je hořké, dá vyniknout sladkosti cukru... Fungující kontrast:-)*
11.03.2024 10:28:58 | cappuccinogirl