Rohlíky z Globusu

Koukáš a
zuby ceníš.
Vyndaváš a nabízíš.

Já si neberu.
Jen krotím pohled,
abych se neprozradila
lehce v úsměvu.

Koušeš
a končím duší
v přístavu.


Jsem hladová
po něčem jiném.
Divám se
a v očích zábranu.


Tvůj rohlík
má tisíc významů.


Nenajdeme domů.


Ty jíš
a život jde dál.


Bez pomilování
i tkaní milostných kreatur.


Jen básně žijí
v tiché etudě.


Cit kolísá v nahotě
bez slov.


Miluji Tě.

Ale nedosáhnu na Tě.

Bytí má kruté opratě.

Touha tlačí
jako třmeny.
Klikatá dráha
a láska nezná krásné výběhy.

Píší se ve slovech
zapomenuté příběhy.

Nejsme a nebudeme.
Skřivánci přísahy.

Z řas otřu si slzy.
Kolena odřená tím,
co za mlhou bolí.

Ach, nikdy a nikdy.

Ty a Ty.

Zas otvírám okna samoty.