útěchu hledám jen u sebe...

unášená touhou,unášená sněním
letím a nepřistávám
zakletá v sebe,prokletá tebou
jsem táž a neměním se
vždy stejná gesta,týž soucitný úsměv
si ze zrcadla beru
není už nikdo hladící mou šíji
zastaven je proud konejšivých slov
vycházející z tvých hebkých úst
natáhnout ruku a dotknout se tě?
snad roztál bys jak kostka ledu
snad odvrátil bys tvář
zkroušeně sama,bezmocně s tebou
bezděčně zamilovaná
beznadějně věrná