Návštěvnost
Osmnáctý dopis lásce
Osmnáctý dopis lásce
Budu strohá.
Však znáš a víš.
Hledala jsem domov
a mám nic bez hranic.
Poletuji větrem
v zornicích popelu.
Jsem asi zvláštní.
Pořád.
Pevně.
M
i
l
u
j
i.
Dá mi ten vítr naději?
Oči už nevidí.
Slunce je temné.
Proč láska bolí
a má úzkostné nitě?
Promiň.
Nepřestávám.
Toužím,
i když není Tě.
V koutcích jsem ještě kotě,
co kroutí se
a prchá.
Jsem kočka téměř plachá.
Však znáš a víš.
Hledala jsem domov
a mám nic bez hranic.
Poletuji větrem
v zornicích popelu.
Jsem asi zvláštní.
Pořád.
Pevně.
M
i
l
u
j
i.
Dá mi ten vítr naději?
Oči už nevidí.
Slunce je temné.
Proč láska bolí
a má úzkostné nitě?
Promiň.
Nepřestávám.
Toužím,
i když není Tě.
V koutcích jsem ještě kotě,
co kroutí se
a prchá.
Jsem kočka téměř plachá.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
neřek bych strohá...prostě mňouká...
03.04.2024 01:18:25 | enigman
Ano i to se dá říci.
03.04.2024 05:22:20 | mkinka
Po špičkách
Starým městem
Chodíš ...
***
Ať se Ti daří Jíťo.
02.04.2024 15:08:53 | Fialový metal
Děkuji za podporu básně a milý komentář,jsi hodný čtenář.
02.04.2024 15:14:55 | mkinka
a já jsem hvězdosaur*
02.04.2024 12:21:07 | J's ..