Pohádka

Chci být tvá kružnice vepsaná,
ze tvých úst jak verše šeptaná,
viset ti na rtu, i jako slza na víčku,
chci být tmou, když zhasneš lampičku.
Rozprostírat se uvnitř tebe i vně,
jsi kouzlem studny bezedné.
Láska přec někdy je pohádka,
poslouchej - ťuká nám na vrátka.