Oči
hnědý oči
všechno čerstvý a nový
jak posekaná tráva
cítím jak se ve mně točí
život na plný obrátky
chce se mi křičet smát se a říkat
že miluju tvý vlasy
jsem zmámená zblbnutá
pocit co jsem honila po léta
nesnesitelná lehkost krásy
A mám se ho vzdát jenom z rozumu
nechat ho plavat protože jsem dospělá
jsem přece dospělá a tohle
se dalo čekat.
A přece budu blbá
budu blbá a živá
projedu se na hřbětě krokodýla
tak jak jsem si to kdysi vybásnila
Nádherně free...v te se taky najdu...ale to asi kazdej, kdo byl nekdy mladej a uzival si svet plnejma douskama :)
22.08.2024 19:27:50 | Veru
básnička balancuje mezi nepůvodní frází (cítím jak se ve mně točí život, nesnesitelná lehkost) a magickou upřímností (budu blbá a živá). Žádoucí je samozř.to druhé ale pouze napsat nestačí ani to druhé. Má být cítit že projev je podepřený vědomím, že nejde jen o náhodně zachycený hezký střípek.
Řečí hrdinky z básničky: být OPRAVDU blbá. Básnička je pěkná, niterná.
24.04.2024 13:12:33 | Ezop