Múza

Cítím, vždy když vychází slunce,
krásu, jež přirovnat lze k tůňce.
Osamělé, plné života, plné hvězd,
když jejich zář osvítí temné moře.
...zde na této hoře,

vedla jedna z tvých cest.

Půjdu, ať už jsi kdekoliv,
dokonce i do tmy… udělám cokoliv.
Po stopách tvé krásy,
vše pro ty oči a dlouhé řasy.
Roztrhám nebesa, s obry budu bojovat.
nepřestanu...

Ach... má múzo, jen tebe milovat.