Jsi můj druh
Hlídám tvůj oheň
Nechám dohasínání
dojít až k srdci
Neopouštím žár
a planutí tisknu v dlani
do poslední jizvy
protékání vosku
až do slabin
Nesmyslně osamocený vesmír
kolébám v náruči
Slyší moji píseň
jako klopýtání
Držíme se cizí lásky
jako okrajů
křehčí než porcelán
praskáme k ránu
Tahle je úžasná... píseň věrných úst i srdce... oheň hlídaný i přes všechny těžkosti o jeho udržení, někdy při rozdmýchávání štiplavé v očích, někdy popálené, co bolí...přesto "jsi můj druh" a pro tebe...
Díky, Ophel, touhle jsi potěšila:-)*
24.05.2024 14:07:09 | cappuccinogirl