Domýšlivá
Co neřekl jsem chci Ti napsat,
Tvé pocity bych chtěl hádat.
Stejně zlehka jako své,
zdá se to však nemožné.
Nemožné je asi spojit
dva zpustošené světy,
co se snaží v něžném tichu
svému smutku ztratit.
Mlčíš…
a nevyřčené věty
Ti zůstanou.
A z mých očí Tvoje slzy
neskanou.
Musela jsem se nadechnout...tohle je silné.
12.06.2024 16:07:33 | cappuccinogirl
Za hloubku, význam a sílu
Vašeho komentáře
s potěšením děkuji.
a Ruku líbám...
Však varování přidám:
Na dechového záchranáře
zatím pouze trénuji.
13.06.2024 11:03:38 | Tom4594
Tykej, please:-)
Vykání... je to hrůza, když vezmu, kolik mi je, ale těžko se mi na něj zvyká... od dětí jsme ty a ty... a já to mám zažitý:-)))
Tak jestli by to nevadilo...
14.06.2024 14:27:26 | cappuccinogirl
Také to tak cítím. - Tykání.
Jen mi chvilku trvá, než se chytím.
Mám radost a zářím jako Vánoce.
Což je zvláštní, ale dobré znamení.
Tykání je pro mně víc osobní.
I když vykání může mít stejně blízké důvody.
To má asi každý u každého jinak...
Víc Ti snad časem osvětlím.
Ahoj, Tomáš.
14.06.2024 21:22:03 | Tom4594