Musím tě obejmout
nařídila mi to porota
složená z řeči
tvého těla
já vím že
po mně netoužíš
a má touha se už
v mé vnitřní zemi
vyskytuje zřídkakdy
Nebudeme se líbat
máš lehce okoralé rty
těmi svými bych je spravil
nestydím se za to
že jsem vzrušený
vždyť jsi tak hezká
i když to ode mne
nechceš slyšet
tak tě tady tiše objímám
já vím
že tím nezachráním svět
ani tebe
ani sebe
jen bych tuto chvíli
nevyměnil za nic na světě
Krásná báseň... jen by mi dávalo větší smysl, kdybys u té zmínky o vnitřní zemi vyměnil zájmeno "mé" za "tvé"...ale to je jen drobnej detail, rozhodně je to skvělý dílko, silně emoční, takový mám hodně ráda, děkuji:-)*
23.06.2024 11:28:06 | cappuccinogirl