Voníš mi skořicí

Voníš mi

skořicí i šafránem.

Ty nocí políbená

šťastná krásná žena.

 

Od prahů tvých bílých dveří

já odejít chci sotva stěží.

Pro úsměv, touhu, odevzdání

mé srdce už nic nezachrání.

 

Chystá se léčka v noci temné

tvé tělo, křivky tak moc jemné

svádí a tonou v nočním šeru.

 

Doufám, že už se nikdy neproberu

z omamné vůně šafránu.

Možná pak zjistím po ránu

že byl to jen krátký sen.

 

Mohu pak doufat s další nocí

že se mi vrátíš.

Já bez pomoci

pak modlím se ke svému Bohu.

Prosím a toužím se setkat znovu

s ženou co voní mi.

 

Voní mi skořicí i šafránem...