Najdi si stín minulých vteřin,
kde u paty hvězd spočineš svobodným stromem,
budu tam čekat jméno a dotyk,
ozvěny ženy zní z rozsedlin ,
ochutnej víru z klidných hladin,
zabydli rty, pod vlídným přístavem lnem,
budu tě výskat pro průnik,
ocůny v dny v nás promodlím.
Neumím odečítat tmu, když zrcadlí se světlem,
po tepu tvém, po prahu pluji
otiskem křídlem jitra křtitelnic ,
odměř mě, odkroj pro zítřejší tvary,
odezním po stém hmatu, rzím, dlím stínem,
prorostem v prostém jinotaji,
kroužkem lem vítá tvoji líc,
rozměř vjem, spokoj zdejší sváry
08.07.2024 09:07:55 Sonador
Jirko, to je taková nádhera... a slyším ji... ozvěnu, vteřinu, věčnost... díky Ti!*
26.06.2024 20:43:39 jitoush
....Toť vodotrysk až do zá vratí....a svěže zelené okusuje čas....vysoká přihlíží a na prahu zvěstuje se po laskavu....když seješ, tak sklízíš a nasytí se i kolemjdoucí....a pod kamenem tajemství, co prošlo, kde se nezamyká...cesty jsou divoké, ale vedou do čista a ruce propletené....Ji./úsměv/
26.06.2024 00:09:34 Frr
to mé "basně" vedle Tvých vůňopisně levitujících omamných textů-jsou jen drkotající naprasklé tříkolové oprýskané kárky, jež co chvíli sjedou ze své cesty do pisoirových pangejtů...VĚŘ*** ST*
25.06.2024 23:07:18 cappuccinogirl
Ta báseň je nádherná...a lepší název jsi pro ni opravdu nemohl vybrat... nebo si ho našla sama, vystihuje ji dokonale.
Příjemný večer přeji:-)*