Tam v letní přírodě,
v kapradí a dlouhé trávě,
jsi schovaná za stromem.
Tvůj roztomilý hlásek,
zaslechnu skoro neslyšně,
sděluje mi rozkošně:
„Honem!“
Vydávám se vstříc tobě.
Odemknu si tě klíčem,
klidně ukradnu tvůj svět.
Slepě okouzlen chtíčem,
začínám na tvé přítomnosti ujíždět.
A je to jízda bez konce.
Jen jsem to chtěl povědět...