Tichý prostor

Upravil jsem si rameno
jako přistávací plošku na tvou tvář
když jsi se potřebovala vyplakat

schoulená do klubíčka

beru to vážně
nebudu si s tebou hrát

snad to nepopletu

až tě rozpletu

Trochu se stydím za to
jak vděčně se na mě díváš
zodpovědností se mi v mozku
chvějí projekční vlákna

šeptám ti jakési odstavce
které po chvíli odstavíme
abychom získali náš

s nikým jiným nenapodobitelný

tichý prostor