Za dozoru hvězd

Za soumraku dne
za dozoru hvězd a měsíce,
opouštím tiché ulice,
vstříc krásné procházce.
Uchvátí mě květiny na louce,
jsou jako obrazce,
obrazce na tvých šatech.
Právě odbila dvanáctá hodina
a mě voní každá květina.
Proč je nedostanu z hlavy?

Unaven touhou a obavy,
lehnu si do mokré trávy
s výhledem na stromy.
Kmeny jsou holé,
tak jako ty svlékáš šaty.
Polibky posíláš mi,
vybouchnou na tváři jako granáty.
Tvými něžnými dotyky,
nechám se explodovat.