Už vstáváš květe budoucí
v nánosu něhy
v prstencích rozkoše.
Miluješ mě ještě ?
Mezi vánkem osvěžení
taje naše
triumfální my.
Hladím mezi slovy
v malbách abstraktních
v horizontu polibku,
co nezevšední.
Šeptej do živůtku
tu naši
neprodanou nevěstu.
Ta nemá dukáty
a směje se mezi akáty.
... jen ať se směje; to je dobře... děkuji...
11.08.2024 21:38:56 | mravenec