Čtyřicátý sedmý dopis lásce

Už zase.

Smích.


Ty nepřestaneš.


Víš, láska je jako kaše.
umíchaná z červánků.


Já vím,
celý život čekáš
svoji pohádku.

Už si ten dopis otevřu,
protože mé smysly Tě znají
a ukolébavkou Tě hladí.



Písně se ladí v krásném letu
bez minometů
a most přes Labe
se trochu klepe
jako kačer,
co srdce
má pevné a živé.
Miluji Tě, poklade.



Ten kus papíru
je téměř žlutý
a třepe se.


Tak dneska u řeky.

Neodmítej.

Koťátko mezi potkany.
Pusa letí v klarinetu
jako křehké umění.
Jsi můj obraz,
co pomilovat neškodí.

La a li.

Odpovím Ti v ústraní.