Tak promiň

Anotace: Další rozloučení, které nebylo tak těžké, jak by se mohlo zdát.

Tak promiň,
že jsem chtěla letět moc blízko,
a chtěla jsem, aby to bolelo co nejmíň,
spálila jsem křídla Tobě a teď je mi úzko.

Tak promiň,
že jsem odletěla od Tebe,
a neřešila, že Tě zlomim,
a peklo Ti udělala z modrýho nebe.

Víš, já jsem byla v temný pasti,
v díře bez oken, jen jáma a kyvadlo,
v plicích mi teď cígo chrastí,
že se to kvůli mně rozpadlo.

Ale i když jsem teď na hranici,
můžu jí svobodně překročit,
dopíjím poslední jacka sklenici,
půjdu, třeba přestaneš útočit.

Nebyls k tomu, abys pochopil,
jak silná může bejt deprese,
radši ses naštval a do němoty opil,
aby ses nemusel koukat, jak se mý tělo třese.


Dej mi teď chvilku,
než polknu hořkost Tvých rtů,
zapiju poslední pilulku,
a navždy odejdu.