Našel jsem tě u cesty
která náhodným kolemjdoucím dávala najevo
že se dá po ní jít ale vůbec nikam nevede
Stála jsi tam jako ten nejsmutnější ukazatel
který jsem kdy viděl za svou kariéru člověka
místo kolen se mi podlomilo lidství
Slova jako jednotka rychlého nasazení
mi div nevyrážela zuby
ale věděl jsem že jde o tón
tak jsem mu vydal pas
a vypustil ho k tobě
tak potichu
že jsem ho ani neslyšel
ty jsi ovšem nastražila uši
a na chvíli jsem měl pocit
že už se vůbec ničeho nebojíš
a v tu neskutečnou chvíli
jsi mě zachránila
Posíláš skvěle své příběhy...
od bloudění po cestách...do něhy:-)
a že do nich můžu vplout
mě zbavuje na chvíli pout
všednosti:-)
Díky*
04.09.2024 08:59:05 | cappuccinogirl
každá cesta NĚKAM vede
co jiní nevidí - to jiný dobrodruh svede
a kde lávka pro jedny končí - pro druhé začíná záhy
neb co nevidí oči - to mysl vytvoří se silou kvantové rovnováhy
:))
a za záchranu poklona
04.09.2024 08:44:17 | šuměnka