Co říkáš?
Co říkáš?
Jsem zmoklá
a deštník
je na pár věcí.
Obličej shrbený
do cáru emocí.
Uvnitř meluzína
a v duchu
nevyřčené drama.
Miluji Tě,
ale zastavuje
se mi pusa
v hrotu všeho dění.
Jen mlha
a střípek z dálky.
Vzpomínám na naše nahé my.
Nevěřím konci
v podpoře vědomí.
Kde?
Prší na oděv zmáčený.
Neosušíš ani sny.
Svět promočený.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
... tak proč to ".... my" nezopakovat... s ním... děkuji...
10.09.2024 21:35:33 | mravenec
prší - a déšť je očistný nejen svou symbolikou jistou
prší - a smyta všechna chandra předchozí je doby
prší - a nová vláha vtéká hlouběji - by rozvolnila místo
pro nové klíčení, které pak svými květy omámí i zdobí
09.09.2024 10:48:09 | šuměnka
