Vteřina míjí druhou..
kapka potu z čela stéká.
ústa ne a neřeknou,
ta slova prokletá..
jako by vzduchu ubývalo,
a mě přejela vlna horka pomatení,
když pátrám na dně paměti,
v útrobách věčného zapomnění..
čas nehraje dnes se mnou,
nepříjemně ubíhá,
a já nemohu si vybavit,
ta slova láskou kdesi zasetá...
...dost jsem se do tvé básně vžila...mám občas pocity stejné...a vůbec nemusí jít ani o lásku...
09.04.2007 00:35:00 | Lota
....a jeden záporný komentář by se hodil? Já raděj nehodnotím takhle v průměru básnička dostane trochu víc než na kolik vypadá. Není špatná, ale je jaksi useknutá...a chyby neopravuj jsou kořením upřímných básní o lásce.
08.04.2007 21:43:00 | PUERO
nevím, nepíše se stéká? moc se mi líbí, u mě máš plný počet a soukromě k tomu ještě něco navíc :-)
08.04.2007 21:01:00 | mamina