Amorův šíp

Jednou takto časně z rána,
zasáhl mě Amorův šíp.
Budoucnost byla jasně dána,
už věřím, že bude líp.

Chodím, culím se na celý svět,
můj život před Tebou,
dá se shrnout do pár vět,
koule co tahám za sebou.

Chci věřit v lepší zítřky,
lítám v oblacích, jsem si jistá,
na svět se dívám teď jen z výšky,
ačkoliv jsem pesimista.

Bojím se probudit z toho snu,
to zná jistě každý z nás,
lekám se opět prázdných dnů,
život je prostě hrozný ras.

Nikdo neví co budoucnost chystá,
záleží však pouze na nás, jisté nic není,
zdali se vůbec pohneme z místa,
a nebo budeme prachem zaneseni.

Zmizíme v hlubinách zapomění,
tak jako spousty lásek před námi,
plakat je dovoleno až po setmění,
v srdci mám velké tsunami.

Velmi bolí srdce rozervané,
a to bude trvat dlouhou chvíli,
než nový svěží vánek zavane,
a Amor mě pošle k novému cíli.