už tě nepoznávám

ze zdi mračen nám čouhaj dráty
kdo seš ty
a kdo jsem já ty
že musíme sobě lát
jak máš mě

jako listopad a bosé paty


jsi podzimní bleskem
jsi deštivá
jsi listí
co mě dusívá

tak pojď dáme se do boje
o moje práva
o tvoje
ať máš noc jako s diamanty

rozšířené zorničky
hvězdy
roztoužené aksamity

ať zelená se jarní tráva

sláva svítíš
nebo už jen rozblikáváš?

jak tříští láska svět v zrcadle

ve stoje

letí po mně váza

ta příšerná ničivá tajna

zpráva rána

růže

byla jsem

ale už tě nepoznávám


když sténáš slova času
zajatci mraků
z nichž ta špinavá duše
zaplaví naše hráze doteků

jsi podzimní
jsi deštivá
jsi zatměná vášní
jak zapálená saze

udusit mě kouřem ze srdcí

vždyť

jsme jen smogovi milenci

a ty byla jsi

má
obloha

byla jsi moje sváté nebe a žádný hřích

jen sníh
a na něm slzy podzimů touživých

hoříme dál o nocích

ty trne

ta z plaménku z uschlých růží

bojovnice duší

už tě nepoznávám