Nech na hlavě
Nech na hlavě
Anotace: Krátká procházka po nábřeží noční Vltavy... okořeněná čerstvým zklamáním. Ale tak už to bývá.
Tak rychle jako první velká láska ze sta,
jako kouř z ohňové hory,
tak mizí slunce za hradbami města
a první hvězdy vylézají z nory.
To město nespí, jenom sní.
O klidu nikdy nepoznaném,
o letním vánku rozechvělém.
A když poslední Popelky
pospíchají z bálu bosky po nábřeží,
měsíc je beze slova tiše střeží
a rozpouští své světlo ve Vltavě.
A ty, vykračujíc si tiše tmou,
říkáš si možná provinile:
Nech na hlavě.
Jen nech na hlavě.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Ano, dokonce si vzpomínám, jak se před mnoha a mnoha lety na Vltavě třpytily odrazy pouličních světel, která doplňovala svit měsíce...
Jinak děkuji za koment. Máš pravdu. Ten milionář byl totálně osamělý člověk. V jeho životě se dělo pramálo. Také proto byl vlastně chudák...
11.04.2007 14:48:00 | Juhunka
no.. třeba zajdi do cukrárny....aaa.. dej si pařížský.. tam je hodně nápně a všeho :)
Pěkná básnička... :)
A děkuji za návštěvu.. :) jsi vítána :)
11.04.2007 13:39:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
moc moc pěkné nemám slov... s tím jak měsíc střeží Popelky... to mě na tom dostalo nejvíce... :)
09.04.2007 20:55:00 | Marketka3x3
