Anotace: nikdy nevim co sem napsat...takže sem asi nenapíšu nic...
Když večer usínám
tvá jasná tvář
jako z dále zář
mě dohání...
Dohání mě k šílenství,
proč je tak těžkě zapomnění,
proč na mě zase doléhá tíha snění?
Mít tak v srdci
pusto, prázdno, chladno,
jak by se mi usínalo snadno...
Být tak královnou ledovou,
na kterou city nemůžou,
být tak dívkou chladnou,
která už není kořístí tvou snadnou...
09.04.2007 21:55:00 simiii
jojo, nejít spát se mi taky občas zdá jako jediný možný řešení... ale teď jsem nemocná, furt jen ležim v posteli a jediný co mám v hlavě je on.... hrůůůza!!!;)
09.04.2007 21:38:00 Adrianne Nesser
pekne'o napsala....ja uz sme na tom docela blbe,uz si rikam ze by bylo lepci nejit spat vubec:D..pak by tu enbyly sny-ty nikdy nenaplneny nadeje co me stihaj kazdou noc a ja se jich bojim...