Mnoho tváří mohu znát,
ale jen tu tvou milovat.
Hřeješ duši, tělo, mysl,
život už nabral správný směr.
Jsi osud co dává smysl.
Jsi to, co ho dělá fér.
Už nejsem zbytečný,
stal jsem se tvým,
stal jsem se výjimečným.
Nejsi kořist, už nelovím.
Jsem ten, kdo srdce ti odevzdal,
jsem ten, kdo bez tebe nemůže dál.
krásný vyznání. to beze sporu.. Ale když sem to brala z pohledu čistě teoretického, vadily mi trochu neoriginální ( co neoriginální, spíš.. předvídatelný, možná.. ) rýmy ( mysl, smysl, tušim.. ). Nicméně se mi vážně líbil nadpis, jak sis pohrál s jejím jménem a slovem děkuji, to bylo fakt pěkný, ta slečna má štěstí a já Ti ho přeji;-) měj se krásně a skládej básně;-)
10.04.2007 21:28:00 | Barushca