Anotace: Kdysi dávno.....O mém manželovi.....o nás...
Slunce umlklo ve své záři
zhaslo
hvězdy umřely
a mé sny a přání
Umřela jsem
prosebně v křiku duše
a tichu co bylo hlasité
a nebylo ve mě života
už nebylo dne
a noci
nebyl vesmír
Nebylo nic.
Bála sem se v té nicotě
strašně
strašně moc
šlo mi o život
A pak....stál si tam Ty...
jako vždy
děkuji
Všechno mi dal
víš lásku
víru
naději
a starost o mě si měl
největší....
Ty při mě stojíš
i když umíráš ve svých
nadějích a bolestech
Jdeme spolu
v lásky šlépějích
a tak jdeme dál
vždy si při mě stál
když ÚPLNĚ všichni
ODEŠLI
..jenže my se musíme naučit být silní sami za sebe!!
právě pro tu chvíli
- až jednou úplně všichni nenávratně odejdou
22.12.2024 10:41:58 | šuměnka
A co když odejdejdeme my? Proč by sme měli být sami člověk není stvořen aby byl jako kůl v plotě....Děkuji však za Tvůj názor Já sama byla a byla sem strašně nešťastná, ale každý je jiný
23.12.2024 10:34:32 | Avatarka7777
A co když odejdeme my? Proč by sme měli být sami člověk není stvořen aby byl jako kůl v plotě....Děkuji však za Tvůj názor.Já sama byla a byla jsem moc nešťastná.Hezký den
23.12.2024 10:32:57 | Avatarka7777