pomalu se blíží zrcadla

pomalu se blíží zrcadla

a já zase mám propršený den


u trouby v pokoji košová letadla
popsané pocity
že s tebou chodí už přes leden

zase jsem zmuchlancem
a čvachtá mi v duši

zdali se už budeme sušit

chci konečně ti něco říct
ale zapínáš fén

…

budeš mít vlásky jako len

a tak smím tušit že až skončíš s hučákem

budeme konečně chystat společnou večeři

je celkem pozdě

čtu si ještě hladovou báseň
kde se smějí krekry

z hladu by mě to i napadlo veršovat na kry

a ty se mračíš?

ruce v bok
ručník na hlavě

a co chlap jak já má udělat s tím zemákem?

posunul bych čas vařečkou
a šel na balkon odzimovat v dece jablka

a vida

koupila jsi víno

hranolky budou cobydup
a budeme v obývaku chroustat

už i čajová svíčka aromatizuje atmosféru
jak pomyslný skořicový sen

lásko? kdo to teď zvoní okolo dvacáté?

už bosky cupitáš z koupelny
úplně nová jak v den prvního rande
ať si toho považuji

a najednou povídáš
máma
přijede taxíkem

už


tak bys už mohl jít s nelinkou

jak jsme byli však už to tu znáš

zapisuji si ulici
za panelák tam do té rozmáčené stráně

odcházím k bečvě jestli tam jsou vodníci

výtahem se blíží otázka
jestli už nebo on tě trápí hladový ogar

přinesla jsem ti frgál