Obal od nanuku

 

                 foto: mapato

 

 

 

OBAL OD NANUKU

 

 

chtěl bych být loukou,

do které si lehneš

a já ucítím tvůj dech...

ty usneš

a já vykouzlím ti kvítek

nad který se sehneš

jakmile se probudíš

a přivoníš

ta vůně ti cosi připomíná?

už víš kdo bral tě tenkrát za ruku,

když jste spolu vyšli z kina?

nevoněl snad po nanuku?

Už víš?

 
chtěl bych být hroudou

po které kráčíš bosá

zem je vlhká

a zrovna padá rosa

a já tekl bych ti mezi prsty

a díval se,

jak kapičkama se třpytí tvoje prsa

jsi tak lehká

sotva tě cítím

ale vím jsi to ty

našlapuješ měkce

a voníš kvítím,

ty má milounká

 

chtěl bych být potokem

do kterého pršíš a zurčíš,

když mnou prosakuješ

a o mne se otíráš,

vzpomínáš?

 
my byli si drazí

srdce nám zběsile tloukla,

když prožívali jsme náš Otčenáš...

 

však teď jsem jen loutkou

pro kterou sotva se sehneš

a když přece

celá zbledneš

a hodíš mě do kouta

možná že poběžíš k řece

skrz keře a chvojí

a na její břeh si sedneš

a pokusíš strhnout si ta pouta

která tě ke mně stále ještě pojí

 
jakou to roli mi osud dal

jsem jak osamělý klas v poli

ne, to není pěkná hra

smutné finále souzeno je mi

které pálí a strašně bolí...

 

setmělo se

venku začalo hřmít a spustil se liják

já vyběhl ven a nastavil mu tvář

 

a pak jsem začal řvát:

"tak pomozte mi

hroudo, potoku a louko

ať stanu se blátem

vodou potoční

či letní loukou

pak budu jí nablízku

a šťasten na této zemi"

 

umlklo hřmění

a utišil se déšť

na nebi se objevily červánky

má duše opět začala kvést

a já najednou v duši cítil mír

a myslel na líbánky

 

vrátil jsem se domů

na stole ležela obálka,

celá pomačkaná

vzal jsem jí do ruky,

když tu z ní vypadly dva lístky...

...dva lístky do kina

 

a obal od nanuku s nápisem

"těším se,

tvoje Marcela"

 

dnes se mi bude dobře usínat...