sotva jsem venku z bazénu
už láska doufá v tenis
já však hraji o stěnu
pro kurty nemám peníz
i níž býval jsem bohatší
než sudí v lichém srdci
tenisky mě postraší
bosky jdou
ať prší
*
hebký je míček z molitanu
k tobě se přesto nedostanu
i líná chce hned koňmo
a místo básně
hoňmód
i když jsem sobec
láká ji odpálit svou věc
když mezi námi nec
a stále chce jen sex
budu si potom básnit o tom
sám
já pošetilec
já strhanec
když prší mé slzy do vod
já nikomu neřeknu
jak skončí v malém srdci svět
pod každým textem
řvou moře žhářů
ale nikdy tam nestojí psáno
miluji tě
to je top secret
pišme dál svůj hoňmód
já budu mlčet