Zpěv slavíků

Zpěv slavíků

Dřív, než mě políbíš, olízneš si rty;

vždycky…

Slavíci tlučou na kolejnici rána

a tvůj nahý obrázek tančí po stěnách mé fantazie…  

Tak přijď, překroč ten práh, vejdi,

natáhni na skřipec moje touhy a říkej mi beze slov o rozkoši,

jak to umí jen tvoje ústa…

Slavíci už potřísnili krví svého srdce květy šípkových růží;

to pro tebe teď kvetou… rudě…

a slunce zaslzí nad mojí samotou…