V zemi, která nemá svý nebe,
budu spát s tebou
a myslet na sebe.
V zemi, co se zemí nemá společnou ani zem
prožiju si svuj personální sen.
Sobectví je nedoceněnej poklad,
promiň?
V mym světě se usmíváš.
Harmonika je jak českej saxík
a já vážně žeru tvuj prstoklad.
Jakej akord patří točenýmu pivu?
Slyšíš a nevnímáš, jseš pyšným čímsi na cosi,
co si nikdy neužíváš.
Utíkat před štěstím je štafeta,
týmová práce,
reciproční metla lidstva.
Ještě že muj svět je jen šťavňaťoučká maketa.
ta sobeckost je zajímavá...vždy mě vypleská, ale po čase nepoučen se k ní zas vracím...dobrá báseň
28.03.2025 19:17:10 | KarMa