V zemi, která nemá svý nebe,
budu spát s tebou
a myslet na sebe.
V zemi, co se zemí nemá společnou ani zem
prožiju si svuj personální sen.
Sobectví je nedoceněnej poklad,
promiň?
V mym světě se usmíváš.
Harmonika je jak českej saxík
a já vážně žeru tvuj prstoklad.
Jakej akord patří točenýmu pivu?
Slyšíš a nevnímáš, jseš pyšným čímsi na cosi,
co si nikdy neužíváš.
Utíkat před štěstím je štafeta,
týmová práce,
reciproční metla lidstva.
Ještě že muj svět je jen šťavňaťoučká maketa.
28.03.2025 19:17:10 KarMa
ta sobeckost je zajímavá...vždy mě vypleská, ale po čase nepoučen se k ní zas vracím...dobrá báseň