Hang

Plivu ti na boty.
A pak se mi to v mém vzteku zalíbí a poplivu úplně všechno.


Poplivu ten večer, co si mi dal pusu na skráně.
Tvoje záda, o který se opírám.
I tu obří skulpturu penisů v Muzeum Kampa.



Zlobim se, že aspoň některý věci v mým životě nejsou stálý
Trvalý. 
Krásný.


Když si poprvé přeju, aby trvalí byly.
To štěstí s Tebou je neuvěřitelně nakažlivý.
Chtěla bych se za něj poprvé v životě nemuset stydět.



Zapoměla jsem, že nejsi můj muž.
A nechceš jím být.
Zapoměla jsem na čí straně stojíš.



Zapoměla jsem, že nemám cítit tolik.
Že všechno to štěstí něco stojí.
Že ne, nejsme svoji.



A tak jsem šla a vypustila sedmihlavou saň.
Poplivala ti boty a to všechno.
Nejvíc sebe.
Aby sis sám vzpomněl,
proc mě nemůžeš mít doopravdy rád.

... ze strachu

že bych to všechno chtěla napořád.