Už nepíši Ti dopisy –
trpím v duši své
vše se vším v lásce souvisí
když mlčí slova u krásy
při světle které proudí z hvězd
Zapomněla jsi mé fotky
či náhoda jen zlá
na stole u kamen – kde svíce uhasla?
Zas bolestivé záchvěvy
zazněly z nekonečna
snů jež se v noci vyjeví
jak Tvé bezelstně něžné úsměvy –
aby vzpomínka nebezpečná
dnes zneklidnila prostor tmy?
Píšeš moc krásně. Děkuju, že jsem Tě objevil.
13.04.2025 18:16:59 Vaska49
Na srazu básníků, který organizovala Mkinka jsem jednoznačně sdělil, že básníkem nejsem. Spíše ekologickým aktivistou a provokatérem vůči systému. Stačí dát do vyhledávače Arnošt a Bečva. Navíc jsem začal psát až jako geront. Poezie? Pouze samoléčba z deprese. Ne vlastní - ale z poznání toho, v jak nemocné společnosti žijeme.
13.04.2025 18:36:13 ARNOKULT
Jé, připomněl jsi mé dopisy,dokonce jsem je cislovala, jeden autor mi tenkrát řekl, že jsem jako malý princ a tak při vzpomínce na Ludvíka Aškenazy jsem je přestala psát,ale tady jsou a jsou pro mě věčně a krásné,na mkince
11.04.2025 06:02:07 mkinka
Ps asi budu hledat kolikatym číslem dopisu jsem skončila
11.04.2025 22:10:29 mkinka
Ona je to "metafora" - komunikace je jen elektronická. Jako obvykle - dělám si ze sebe opět legraci.
11.04.2025 22:12:40 ARNOKULT
Nějak mám energii se k těm svým dopisům lásce vrátit.
Je to bezva vize.
11.04.2025 22:11:19 mkinka
Já už spíš patřím do hrobu. Tyto mé "výplody" jsou kupodivu psány ve stavu plně střízlivém.
11.04.2025 22:14:54 ARNOKULT