...Přání...

Půjdeme se toulat po sjednocených myšlenkách,
bosýma nohama po hladině touhy vzkazy psát.
Poskládáme album utopených snů ve sklenkách,
nečitelným pohledům nahlas začneme se smát.

Slunce vyčeše nám z vlasů nepoctivé odstíny,
hlubokými nádechy pihy něžně zčervenají.
Láska přisedne si ke stolům anonymní hostiny,
kde slovníky doteků své prohry nepřiznají.

Unikneme světům i sbírkám zahubených motýlů,
že se pořád skromně milujeme u srdce svět hřeje.
S žádoucím pocitem dojít za holé ruce až do cílů,
když z nebe hvězda padá...tak lehce se to přeje.