VINICE BEZ VINY?
VINICE BEZ VINY?
Psát jednoduše – tiše – beze slov
seshora slyšet slabé chvění prázdna
a pouze tam kde žádný mrtvý kov
netvoří propast beze dna
a také to co v duši zůstává
po srdci z papíru jež jsi mi poslala
Já odprosil jsem Tebe
za to – že naše nebe
zahalil těžký mrtvý mrak
než kamsi odjel rychlovlak –
odnesl štěstí za hory – od staré chaty „filosofa“
co srdce své do ledu nepochová?
Pod jednou hvězdou v lázních bezčasí
jsme chodili i stáli pod skalou
a modlili se k bohu ženské krásy
jenž vzdychá v noci co je záhadou
i pouští či zavřenou zahradou –
vinicí něhy nekonečných vin
ze kterých rodí se jen v pláči stín
Komentáře (24)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Pěkné..
29.04.2025 08:20:21 | Sid
Děkuji. Pomalu, pomalu - velmi pomalu se to zlepšuje. Především díky mnoha inspiracím na Literu.
29.04.2025 08:43:17 | ARNOKULT
Cesty životní jsou mnohdy těžký a bolestný. Nenaplněná láska "od Rýna" vzpomínkou jen zůstává. ...a jsou jiné ženy, které by se rády staly úctyhodnými.
28.04.2025 18:20:38 | Krahujec
Vidím, že mne má Krahujec dobře "přečteného". Já bezelstně na sebe vždy všechno a všude "vyžvaním". Ještě, že nežiji v "padesátkách" - dopadl bych jako můj strýc.
28.04.2025 18:25:29 | ARNOKULT
ano, Krahujec na to kápnul - když budeš mít náruč otevřenou
věřím též, že nějaká se najde - co ráda se stane úctyhodnou ženou
a bude láskyplně hýčkat zběsilého vědce - :))
28.04.2025 19:06:21 | šuměnka
Probůh! Já jsem skutečně cvok! Zachraňuje mne jen to, že jsem kdysi studoval (byť amatérsky) psychologii (Freud a Jung). Takže jsem si mohl provést vlastní psychoanalýzu. Odhalit enormní závislost na matce atd. atd.
28.04.2025 19:20:52 | ARNOKULT
Inu kluci mkinci dám vám básničku
Bylo mně sotva sedmnáct
a jemu dvacetdevet.
Vydrželi jsme si psát plných dvacet let.
Byl z Hamburku
a miloval mě jako českou holku.
Já však jsem dala na mámu
a v Čechách zůstala.
Hamburk byla cesta neznámá.
Učitel matematiky.
Ovládal čtyři jazyky
i můj mateřský.
Neměl to jednoduché.
Z mě vyhrály Čechy.
Už si nepíšeme.
Dala jsem mu do života smutek.
28.04.2025 18:36:36 | mkinka
Život je složitý. Velmi.
28.04.2025 18:39:43 | ARNOKULT
Ano, tenkrát brečel,ale vyhrála láska pro vlast
Milují prostě Čechy
28.04.2025 18:44:55 | mkinka
No - já moc vlastencem nejsem. Myslím si své. Něco mi tu tak trochu "kafkovsky" vadí. Mnohdy je těžké to pojmenovat. Možná je to jen nejrozšířenější "národní" vlastnost - a to zbabělost. Díky Bečvě jsem zcela "prozřel". Raději o tom nikde nemluvím - působí to až "depresivně".
28.04.2025 18:49:17 | ARNOKULT
Ze srdce dal jsi rým
i v dálce
Voněl rozmarýn
Chvěla se ruka
A v dlani
Prosba jen
Zastav se světě
Pro okamžik
Co není rozčtvrcen
Má lásko.
Rozpustit náš život
v barvách života?
Ne!
Květ v květu
v pásu pampelišky
I zpívej ve věčné zítřky.
Honem na podpatky.
Hurá.
28.04.2025 18:13:30 | mkinka
Děkuji - skvěle jsi to napsala. Možná jsem nějakým nedorostlým Byronem. Jakoby mi svým způsobem byl ten pláč vlastní. Jenže pozor! Kafka je mým "přítelem" už od dětství. Traduje se, že citoval z Procesu svým kamarádům a přitom se neuvěřitelně smál. Já to dopsal - a strašně jsem se "chechtal". Asi nejsem zcela normální.
28.04.2025 18:19:14 | ARNOKULT
